Budovu bývalého kláštera františkánů s kostelem sv. Barbory najdeme na křižovatce ulic Beethovenova a Ostrožná, naproti přes ulici Beethovenovu stojí nynější Obecní dům.
Františkánský klášter byl založen v druhé polovině sedmnáctého století, první budovy konventu byly dostavěny v roce 1673. V roce 1675 pak byl dostavěn klášterní kostel sv. Barbory. Kostel byl vysvěcen v roce 1677 a v roce 1678 byl dostavěn celý objekt františkánského kláštera. Neorientovaný kostel sv. Barbory byl situován uprostřed areálu a z každé strany k němu přiléhala jedna ze dvou trojkřídlých jednopatrových částí kláštera, vše v barokním slohu.
V roce 1689 klášter vyhořel, ale byl do jednoho roku opraven. Navíc zde na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století začala fungovat řadová škola filosofie, logiky a teologie. Klášter znovu vyhořel v roce 1758 a byl poté pozdně barokně a rokokově přestavěn. Ačkoli to vypadalo, že klášter přečká josefínské reformy, byl přesto nakonec zrušen 1. prosince roku 1796 a to pro neobsazenost.
Budova bývalého kláštera sloužila nejdříve jako vojenské skladiště, ale již roku 1797 jí získává Leopold Heiderich, který měl v úmyslu zřídit v objektu bývalého kláštera veřejnou nemocnici. Ještě před slavnostním otevřením nemocnice koncem roku 1805 byly do nemocnice umístěni nemocní a ranění rakouští a ruští vojáci ustupující z bitvy u Slavkova. Byl zde karanténní lazaret a také štáb pluku. Po odchodu vojska musel být objekt znovu rekonstruován. V jejím průběhu zde byl v říjnu roku 1806 krátce ubytován hudební skladatel Ludwig van Beethoven. Na což upomíná i pamětní deska na budově ze strany Beethovenovy ulice.
Nemocnice byla otevřena 12. září 1807 a dostala název Heiderichův institut.V roce 1852 převzala nemocnici do správy Slezská zemská vláda a ústav a došlo k přejmenování na Slezská zemská nemocnice. Ta v objektu bývalého kláštera sídlila až do roku 1900, kdy došlo k přestěhování do nových budov nemocnice na Olomoucké ulici. V současné době část objektu slouží jako depozitář Slezského zemského muzea.
